Budim se brzo, Je krasny rano, trosku mne boli hlava. Chudak Frantisek:). Dame koupacku v ledove vode, to nas malinko probere. Rychla hygiena, pak vejce na speku a jsme ready na dalsi porci km. Ridit bude Mira, mne bzuci telefon a jsem trosku nerv, at se neco nepodela v praci. Jedem smer Insbruck. Pred hranicema berem naftu, kupujem rakouske znamky a koukame po kopcich. Prejedem Brenner a jsme v Italii. Nezazivnost dalnice kompenzuje nadherne okoli. Ty kopce jsou uchvatny. Akorat tu uz neni tak krasne cisto a vse tip top. Holt Itoska :)). Ale taky to ma svoje kouzlo. Pred Brixenem davame pauzu a neco k snedku. Bolzano a pryc s dalnice. Splhame na Mendelpass. Zatacky a zase zatacky. Pres 30C, vsude motorky. Todle pro Toy neni nic moc. Porad za 1-2. Jak stoupame, zaciname vsichni hulit. I krasna a moderni 120tka. Holt malo kysliku. Na vrcholu delame fotecku a padame dolu. Vsude jsou jablecny sady a mezi nima krasny uzky cesty. Priste beru motorku. Nad peknou lagunou zvedame zelenou Ninju nejakyho Jurgena, co se jal fotit modrou vodu a nejak pozapomnel, ze je dobry tam prasknout za jedna, kdyz stoji ve svahu. Padime dal a zdolavame dalsi pass - Pso di Tonale. Hory kolem parada, trosku to tady spi, prece jen hlavni srumec je tady v zime. Davame v hospode limcu, kafco, nekdo dortik a zase jedeme dal.
Ted zacne nezazivna cesta Milano - Turino, jeste pred tim se trosku ztracime. Kazdy jedem jinudy a potkavame se na pumpe pred Turinem. Ujasnujem si, ze kdyz se jede ve skupine, tak se musi hlidat ten posledni, aby se mu neujelo, nebo neuhlo nekam a on to nestihnul. Dame nejakou dobrou placku se syrem a sunkou, natankujem a resime co dal. Je kolem sesta, cca 250km do cile. Ja navrhuji zakempovat asi 50km od pumpy, s tim, ze rano to dorazime. Nechce se mne prijet po tme do neznameho prostredi, unavenej bloudit a hledat camp. Znam to z moto. Jsem prehlasovan, tak jedem dal. V Turine trosku bloudime, ztracime kluky a jedem pres mesto. Super zazitek :)) Je to jeden velkej Zizkov. Srazime se v Suse a hledame camp. No, je to tady. Nikde nic. Stoupame do hor. Nejakej zhulnec s RSV nam radi, ze jsme kousek od jezera a pry super taboreni. Nasli jsme prd, blbnem skoro do pulnoci a nic, nakonec spime na nejakem odpocivadle, vedle bagru a popelnic:). My ve 4lidech v aute. Unaveny, spoceny, smradlavy a ja nevim co jeste:). A bez vecere. Ale dalo se to.
Žádné komentáře:
Okomentovat