Budicek, opet modra obloha. Nadhera. Koupacka, snidane. Dneska ma dorazit jeste jedno auto, tak je naplanovano, ze Martinove se pojedou kouknout na vodopad a ja s dalsim Martinem pojedem do Bardo cekat na Milose. Potkavame se hned, tak po seznameni kecame a cekame na zbytek. Ve vode nachazime starou bombu nebo granat, tak ji ocumujeme a trefujem kamenama. Po prijizezdu kluku vyrazime smer lyzarske stredisko Sestriere. Cestou jeste berem naftu. Stoupani je poradny, sama zatacka, Toy sotva funej. Jo tady mit motorku :) Italove nas berou plna-neplna. V Sestriere davame pauzu a povidlovou buchtu. Ted nas ceka dalsi cil - La Strada della Assietta. Po chvilce sjizdime z hlavni a je to tady, ze to bude prdel naznacuji kluci na endurkach. Stoupame po sotoline az k lanovce od sjezdovky, troska pocumeni, foceni a jede se dal. Cela oblast je protkana cestickama. Vypada to pekne. Na jedne odbocce Martas zkousi cestu a kdyz se vraci, tak se neco stalo - lozisko altiku je v haji. Kluci se v tom hrabou, zbytek popojel, svacime na peknym miste. Nic moc nalada. Dohadujeme se co dal. Prespat tady ? Sjedem zpet dolu ? Par telefonatu, servisy a tak, ale bez uspechu. Jede se zpatky, pomalu v kolone. V Oulxu nakupujem a resi se kde se bude nocovat. Z tech hnus kempu nastesti seslo. Vracime se do ,,naseho'' tabora. Nove posadce se misto taky moc libi. Kluci se snazi provizorne spravit auto, chteji dojet do servisu v Torine a tam to resit. Jinak klasika, koupani, piti, jidlo a dest. Vecer se nalada trosku lepsi - whisky ? :) Nase posadka a Martin jsme vymysleli, ze se budeme pomalu vracet, pres Alpy. Jet az dolu k mori se nam na den nechtelo. Priste. Dalsi Martin a Milos pojedou dal.
Žádné komentáře:
Okomentovat